An Entity of Type: Australian rules football player, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The classical unities, Aristotelian unities, or three unities represent a prescriptive theory of dramatic tragedy that was introduced in Italy in the 16th century and was influential for three centuries. The three unities are: 1. * unity of action: a tragedy should have one principal action. 2. * unity of time: the action in a tragedy should occur over a period of no more than 24 hours. 3. * unity of place: a tragedy should exist in a single physical location.

Property Value
dbo:abstract
  • Les tres unitats aristotèliques són un conjunt de normes que Aristòtil considera que han de seguir les tragèdies, segons proposa a la seva Poètica, per a dotar-les de la cohesió interna i concentració necessària perquè l'espectador pugui experimentar la catarsi o purificació alliberadora de les emocions. Aquestes unitats s'han respectat en general al llarg de tota la història del teatre europeu des d'aleshores fins al barroc i neoclassicisme, i van ser trencades a partir del romanticisme, al segle xviii. Les tres coordenades a què es refereix Aristòtil són l'espai, el temps i l'acció. Per a ell en la tragèdia aquestes coordenades han de ser úniques; és a dir, que una tragèdia ha de transcórrer en un únic lloc, ha de passar com a màxim en un sol dia i l'acció, o història o trama, ha de ser també una de sola, no pot tenir subtrames o accions secundàries. Aquestes normes es van exigir també a les obres teatrals dels altres gèneres, de manera que no es consideraven "ben escrites" si no complien algun dels tres criteris. Posteriorment, en el teatre contemporani, s'ha trobat interessant trencar-les desenvolupant accions paral·leles, i potser no completes, que ocorren en més d'un lloc, de vegades en més d'un lloc alhora, i en diferents moments, incloent-hi fins i tot flash-backs i salts en el temps. (ca)
  • Zásada tří jednot, nebo také pravidlo tří jednot definuje tři základní požadavky na stavbu klasického dramatu, tj. jednotu děje, místa a času. Jednota děje znamená, že se má umělecké dílo zaměřit pouze na ústřední dějovou linii, a neobsahovat žádné vedlejší motivy a odbočky, aby byla podpořena vnitřní celistvost tohoto díla. Jednotou místa se rozumí to, že se má dílo odehrávat na jednom místě, nejlépe v nějakém paláci, jednota času pak omezuje trvání děje na dvacet čtyři, výjimečně na třicet hodin. Jako první definoval zásady dramatických jednot starověký řecký filosof Aristotelés ve svém díle Poetika (335 př. n. l.). Za závaznou však považoval pouze jednotu děje. Z autorů antických tragédií pak dodržoval dramatické jednoty především Sofoklés (například v tragédii Král Oidipus nebo Antigona). K požadavkům dramatických jednot se vrátila renesanční poetika, když roku 1570 vydal italský literát Lodovico Castelvetro svůj Překlad a výklad Aristotelovy Poetiky (Poetica d'Aristotele vulgarizzata e sposta), ale například William Shakespeare nakládal s jednotou děje, místa a času velice volně. Na nekompromisním dodržování zásady tří jednot pak trval francouzský klasicismus, protože odpovídaly jeho racionalistickým základům a přispěly tak k přísné stavební sevřenosti francouzských klasicistních dramat (Corneille, Racine). Samotný Corneille se tímto problémem zabýval ve své teoretické práci Třetí rozprava o třech jednotách děje, času, místa (1660, Dicours des trois unités d'action de jour, et de lieu) a Nicolas Boileau, považovaný za zákonodárce literárního klasicismu, kodifikoval tuto zásadu ve své didaktické básni Umění básnické (1674, L'Art poétique). Od konce 18. století probíhají spory o tom, zda je dodržování zásady tří jednot pro drama důležité. Například preromantičtí, především němečtí dramatici (Lessing, Goethe, Schiller) a následně představitelé romantismu (Hugo) nepovažovali dodržování dramatických jednot za závazné. V pozdější dramatické praxi lze najít jak tendence k dodržování dramatických jednot, tak i k rozvolňování dramatické stavby. (cs)
  • Die drei Aristotelischen Einheiten sind Prinzipien zur Konstruktion von Dramen, die nach dem griechischen Philosophen Aristoteles benannt sind, weil sie sich auf Äußerungen in seiner Poetik stützen. Die Rede von den „drei Einheiten“ gibt es allerdings erst seit der Renaissance. Zum ersten Mal werden sie bei Lodovico Castelvetro (La poetica di Aristotele vulgarizzata, 1570) erwähnt. (de)
  • The classical unities, Aristotelian unities, or three unities represent a prescriptive theory of dramatic tragedy that was introduced in Italy in the 16th century and was influential for three centuries. The three unities are: 1. * unity of action: a tragedy should have one principal action. 2. * unity of time: the action in a tragedy should occur over a period of no more than 24 hours. 3. * unity of place: a tragedy should exist in a single physical location. (en)
  • Unidades clásicas, aristotélicas o tres unidades son reglas literarias, diseñadas especialmente para el teatro, pero que tienen una extensión más amplia como criterio estético y de teoría del arte, al exigir que una obra artística (específicamente la literaria) debe tener un cierto carácter unitario. (es)
  • Aristoteliar unitateak, unitate klasikoak edo hiru unitateak, Aristotelesen arabera tragediek jarraitu beharreko araudi bat da. Poetika idazlanean aipatuak, tragediek beharrezko barne kohesioa eta kontzentrazio izan dezaten, ikusleek katarsia eta emozioen purifikazio askatzailea sentitzeko. Orokorrean, unitate hauek Europako antzerkiaren historian zehar errespetatuak izan dira, bere garaitik hasi eta antzerki barroko eta neoklasikoraino, XVIII. mendeko erromantizismoarekin apurtuak izaten hasi ziren. Aristotelesen hiru unitateak espazioa, denbora eta dira. Tragedian unitate hauek bakarrak izan behar dute, alegia, tragedia bat leku bakar batean gertatu behar da, egun eta ekintza, istorio edo trama bakarrean, gainera dena bat izan baharra du, ezin ditzazke azpitramak edo bigarren mailako ekintzak eduki. Arau hauek beste generoetako antzezlanetan ere ezarriko dira, hiru irizpide horietako bat ez betez gero "ongi idatziak" ez daudela joz. Ondoren, antzerki garaikidean, unitateak apurtzea interesgarria bilakatu zen, ekintza paraleloak garatuz, osorik agertzen ez diren tramak azalduz edo leku bat baina gehiagotan kokatuz, eta une edo denbora ezberdinetan ezarriz, flash-back edo denbora-jauziak ere gehituz. (eu)
  • Cet article traite des règles qui régissent le théâtre classique français. Le théâtre de la seconde moitié du XVIIe siècle est souvent appelé théâtre classique (différent du théâtre baroque) parce qu'il répond à un ensemble de règles inspirées du théâtre antique. D'abord tacites, ces règles, connues sous le nom de règles des trois unités, furent formulées explicitement par l'abbé d'Aubignac et avant lui par l'érudit italien Jules César Scaliger et furent préconisées en 1630 dans la Lettre sur l’art dramatique de Jean Chapelain, conseiller du cardinal Richelieu. Régentant une bonne part du langage théâtral de l'époque, elles sont caractéristiques de ce qu'on appela plus tard le théâtre classique. Elles sont introduites en 1634 dans le chef-d’œuvre de Jean de Mairet, Sophonisbe. Boileau, dans L'Art poétique (chant 3, vers 45-46), en 1674, résume en vers ces contraintes : Qu'en un lieu, qu'en un jour, un seul fait accompliTienne jusqu'à la fin le théâtre rempli. (fr)
  • 삼일치의 법칙(프랑스어: Règles du théâtre classique)은 프랑스 고전 연극에서 규칙중 하나다. 아리스토텔레스는 그의 <시학(詩學)>에서 비극은 "가능한 한 태양의 1회전하는 기간"에 한정하고, 그 줄거리는 "쉽사리 기억할 수 있는 크기"로, 극중의 사건은 거의가 "동시에 실현하는 것을 모방할 수는 없다"고 말했다. 이들은 그리스 비극들을 상연할 때의 외적 조건이었으며, 스카리졔 전후(前後)에 이탈리아에서 프랑스로 들어온 문예부흥기의 연극이론은 이를 엄밀한 규칙으로 해석했으며, 등 지식인은 삼일치 또는 삼단일(三單一)의 법칙으로서 프랑스 고전극에 도입했던 것이다. 이를 단적으로 표현한 것이 부알로(Boileau)의 다음의 말이다. 이것은 고전극의 중요한 요건이 되어, 1637년에 코르네유의 <르 시드>의 대성공 때 생겨난 '르 시드 논쟁'의 쟁점의 하나는 이 비극이 시간적·장소적으로 단일하지 않다는 것이었다. 그리고 리슐리외의 명을 받은 이 '<르 시드>에 관한 아카데미의 의견'을 발표하기까지 문단과 사교계가 둘로 갈라지는 등의 소동을 빚었다. 즉 코르네유에게는 이러한 법칙이 부담이었으며 라신은 이를 편하게 소화시키고 있었다. 라신의 《베레니스》 서문에는 이렇게 적혀 있다. (ko)
  • Le cosiddette unità aristoteliche (di tempo, di luogo e d'azione) rappresentano un canone di narrazione che intreccia interessi storici, letterari e filosofici. (it)
  • 三一致の法則(仏:trois unités)は、フランス古典演劇における規則の一つ。三単一の法則とも言う。 16世紀半ばから、アリストテレスの『詩学』に対する解釈の誤りから提唱され始め、最終的にはボワローが古典主義文学の理念をまとめた『詩法』の中で明確な定義をされることになる。 3つの一致(単一)とは、「時の単一」「場の単一」「筋の単一」を言い、劇中の時間で1日のうちに(「時の単一」)、1つの場所で(「場の単一」)、1つの行為だけが完結する(「筋の一致」)べきであるという劇作上の制約である。16世紀後半~17世紀初めのイタリアの演劇論がフランスに移入され、発展し、この法則ができあがった。 ピエール・コルネイユが彼の四大悲劇の1つとされる『ル・シッド』でこの規則を厳密に守らなかったことから、「ル・シッド論争」が起きている。 しかしシェイクスピア劇などエリザベス朝演劇はこの法則を守ってはいない。17世紀フランスの古典演劇はこれを守り、近代市民演劇とされるイプセン、ストリンドベリ、チェーホフなどは、場の一致を守ることが多い。 日本では近松門左衛門が18世紀初頭に書いた世話物人形浄瑠璃の『曾根崎心中』および『心中天網島』で使った方法(坪内逍遥曰く「回顧破裂式」)がこの規則に当て嵌まる。また、謡曲がこの法則に偶然一致し、歌舞伎はそうではないことから、河竹登志夫『比較演劇学』は、これを守る演劇を古典劇、守らない劇をバロック演劇と分類しているが、その区分は曖昧である。 戦後米国のエドワード・オールビー『ヴァージニア・ウルフなんかこわくない』などは、たまたまこれを守っている例である。 (ja)
  • Zasada trzech jedności (trzy jedności) – zespół trzech reguł podstawowych dla klasycystycznej koncepcji fabuły dramatu lub wyłącznie tragedii. Reguły te to jedność czasu, jedność miejsca i jedność akcji. W poetyce klasycyzmu największe znaczenie ma zasada jedności akcji. Według tej reguły fabuła ma mieć charakter liniowy, być jednowątkowym układem zdarzeń – pozbawionym scen epizodycznych i wątków pobocznych. Rozwój zdarzeń w czasie trwania akcji ma prowadzić wprost do rozwiązania głównego konfliktu zarysowanego w dramacie. Także każda z wprowadzonych postaci musi mieć wyraźnie określoną funkcję w stosunku do rozwoju akcji. Prostsze do określenia są zasady jedności czasu i jedności miejsca – zasada jedności czasu mówi, że czas trwania akcji musi się pokrywać z czasem trwania widowiska lub przynajmniej zamykać się w jednej dobie; zasada jedności miejsca mówi, że akcja dramatu powinna toczyć się stale w tym samym miejscu, a przynajmniej nie naruszać prawdopodobieństwa zmian miejsca akcji w stosunku do zasady jedności czasu. (pl)
  • Триединство (классические единства, Аристотелевы единства) — правила драматургии, которых придерживался классицизм XVII—XIX в. (см. Классическая драма), опираясь на некоторые пассажи «Поэтики» Аристотеля. (ru)
  • 三一律是義大利新古典主義時期戲劇學者從亞里士多德的詩學中提取並教條化的三條準則: 1. * 時間的一致:一齣戲的時間幅度應在一天之內 2. * 地點的一致:地點不應變換 3. * 動作的一致:情節上不允許其他支線情節存在。 亞里斯多德的提出「三一律」理論的初衷在於描述一種客觀的形式,而非規定一種理想狀態。 (zh)
  • Правило трьох єдностей (також закон трьох єдностей) — правило драматургії, якого дотримувався класицизм XVII—XIX століть, спираючись на пасажі «Поетики» Арістотеля. (uk)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 30740 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 14016 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1112732856 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:author
  • Samuel Johnson (en)
dbp:name
  • Preface to Shakespeare (en)
  • The Poetics of Aristotle (en)
dbp:no
  • 1974 (xsd:integer)
  • 5429 (xsd:integer)
dbp:others
  • translated by Samuel Henry Butcher (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dct:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Die drei Aristotelischen Einheiten sind Prinzipien zur Konstruktion von Dramen, die nach dem griechischen Philosophen Aristoteles benannt sind, weil sie sich auf Äußerungen in seiner Poetik stützen. Die Rede von den „drei Einheiten“ gibt es allerdings erst seit der Renaissance. Zum ersten Mal werden sie bei Lodovico Castelvetro (La poetica di Aristotele vulgarizzata, 1570) erwähnt. (de)
  • The classical unities, Aristotelian unities, or three unities represent a prescriptive theory of dramatic tragedy that was introduced in Italy in the 16th century and was influential for three centuries. The three unities are: 1. * unity of action: a tragedy should have one principal action. 2. * unity of time: the action in a tragedy should occur over a period of no more than 24 hours. 3. * unity of place: a tragedy should exist in a single physical location. (en)
  • Unidades clásicas, aristotélicas o tres unidades son reglas literarias, diseñadas especialmente para el teatro, pero que tienen una extensión más amplia como criterio estético y de teoría del arte, al exigir que una obra artística (específicamente la literaria) debe tener un cierto carácter unitario. (es)
  • Le cosiddette unità aristoteliche (di tempo, di luogo e d'azione) rappresentano un canone di narrazione che intreccia interessi storici, letterari e filosofici. (it)
  • Триединство (классические единства, Аристотелевы единства) — правила драматургии, которых придерживался классицизм XVII—XIX в. (см. Классическая драма), опираясь на некоторые пассажи «Поэтики» Аристотеля. (ru)
  • 三一律是義大利新古典主義時期戲劇學者從亞里士多德的詩學中提取並教條化的三條準則: 1. * 時間的一致:一齣戲的時間幅度應在一天之內 2. * 地點的一致:地點不應變換 3. * 動作的一致:情節上不允許其他支線情節存在。 亞里斯多德的提出「三一律」理論的初衷在於描述一種客觀的形式,而非規定一種理想狀態。 (zh)
  • Правило трьох єдностей (також закон трьох єдностей) — правило драматургії, якого дотримувався класицизм XVII—XIX століть, спираючись на пасажі «Поетики» Арістотеля. (uk)
  • Les tres unitats aristotèliques són un conjunt de normes que Aristòtil considera que han de seguir les tragèdies, segons proposa a la seva Poètica, per a dotar-les de la cohesió interna i concentració necessària perquè l'espectador pugui experimentar la catarsi o purificació alliberadora de les emocions. Aquestes unitats s'han respectat en general al llarg de tota la història del teatre europeu des d'aleshores fins al barroc i neoclassicisme, i van ser trencades a partir del romanticisme, al segle xviii. (ca)
  • Zásada tří jednot, nebo také pravidlo tří jednot definuje tři základní požadavky na stavbu klasického dramatu, tj. jednotu děje, místa a času. Jednota děje znamená, že se má umělecké dílo zaměřit pouze na ústřední dějovou linii, a neobsahovat žádné vedlejší motivy a odbočky, aby byla podpořena vnitřní celistvost tohoto díla. Jednotou místa se rozumí to, že se má dílo odehrávat na jednom místě, nejlépe v nějakém paláci, jednota času pak omezuje trvání děje na dvacet čtyři, výjimečně na třicet hodin. (cs)
  • Aristoteliar unitateak, unitate klasikoak edo hiru unitateak, Aristotelesen arabera tragediek jarraitu beharreko araudi bat da. Poetika idazlanean aipatuak, tragediek beharrezko barne kohesioa eta kontzentrazio izan dezaten, ikusleek katarsia eta emozioen purifikazio askatzailea sentitzeko. Orokorrean, unitate hauek Europako antzerkiaren historian zehar errespetatuak izan dira, bere garaitik hasi eta antzerki barroko eta neoklasikoraino, XVIII. mendeko erromantizismoarekin apurtuak izaten hasi ziren. (eu)
  • Cet article traite des règles qui régissent le théâtre classique français. Le théâtre de la seconde moitié du XVIIe siècle est souvent appelé théâtre classique (différent du théâtre baroque) parce qu'il répond à un ensemble de règles inspirées du théâtre antique. D'abord tacites, ces règles, connues sous le nom de règles des trois unités, furent formulées explicitement par l'abbé d'Aubignac et avant lui par l'érudit italien Jules César Scaliger et furent préconisées en 1630 dans la Lettre sur l’art dramatique de Jean Chapelain, conseiller du cardinal Richelieu. Régentant une bonne part du langage théâtral de l'époque, elles sont caractéristiques de ce qu'on appela plus tard le théâtre classique. Elles sont introduites en 1634 dans le chef-d’œuvre de Jean de Mairet, Sophonisbe. (fr)
  • 삼일치의 법칙(프랑스어: Règles du théâtre classique)은 프랑스 고전 연극에서 규칙중 하나다. 아리스토텔레스는 그의 <시학(詩學)>에서 비극은 "가능한 한 태양의 1회전하는 기간"에 한정하고, 그 줄거리는 "쉽사리 기억할 수 있는 크기"로, 극중의 사건은 거의가 "동시에 실현하는 것을 모방할 수는 없다"고 말했다. 이들은 그리스 비극들을 상연할 때의 외적 조건이었으며, 스카리졔 전후(前後)에 이탈리아에서 프랑스로 들어온 문예부흥기의 연극이론은 이를 엄밀한 규칙으로 해석했으며, 등 지식인은 삼일치 또는 삼단일(三單一)의 법칙으로서 프랑스 고전극에 도입했던 것이다. 이를 단적으로 표현한 것이 부알로(Boileau)의 다음의 말이다. 이것은 고전극의 중요한 요건이 되어, 1637년에 코르네유의 <르 시드>의 대성공 때 생겨난 '르 시드 논쟁'의 쟁점의 하나는 이 비극이 시간적·장소적으로 단일하지 않다는 것이었다. 그리고 리슐리외의 명을 받은 이 '<르 시드>에 관한 아카데미의 의견'을 발표하기까지 문단과 사교계가 둘로 갈라지는 등의 소동을 빚었다. (ko)
  • 三一致の法則(仏:trois unités)は、フランス古典演劇における規則の一つ。三単一の法則とも言う。 16世紀半ばから、アリストテレスの『詩学』に対する解釈の誤りから提唱され始め、最終的にはボワローが古典主義文学の理念をまとめた『詩法』の中で明確な定義をされることになる。 3つの一致(単一)とは、「時の単一」「場の単一」「筋の単一」を言い、劇中の時間で1日のうちに(「時の単一」)、1つの場所で(「場の単一」)、1つの行為だけが完結する(「筋の一致」)べきであるという劇作上の制約である。16世紀後半~17世紀初めのイタリアの演劇論がフランスに移入され、発展し、この法則ができあがった。 ピエール・コルネイユが彼の四大悲劇の1つとされる『ル・シッド』でこの規則を厳密に守らなかったことから、「ル・シッド論争」が起きている。 しかしシェイクスピア劇などエリザベス朝演劇はこの法則を守ってはいない。17世紀フランスの古典演劇はこれを守り、近代市民演劇とされるイプセン、ストリンドベリ、チェーホフなどは、場の一致を守ることが多い。 戦後米国のエドワード・オールビー『ヴァージニア・ウルフなんかこわくない』などは、たまたまこれを守っている例である。 (ja)
  • Zasada trzech jedności (trzy jedności) – zespół trzech reguł podstawowych dla klasycystycznej koncepcji fabuły dramatu lub wyłącznie tragedii. Reguły te to jedność czasu, jedność miejsca i jedność akcji. (pl)
rdfs:label
  • Tres unitats aristotèliques (ca)
  • Zásada tří jednot (cs)
  • Drei Aristotelische Einheiten (de)
  • Unidades aristotélicas (es)
  • Classical unities (en)
  • Aristoteliar unitateak (eu)
  • Règles du théâtre classique (fr)
  • Unità aristoteliche (it)
  • 三一致の法則 (ja)
  • 삼일치의 법칙 (ko)
  • Zasada trzech jedności (pl)
  • Три единства (ru)
  • Правило трьох єдностей (uk)
  • 三一律 (戲劇) (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License