About: Bullying

An Entity of Type: Abstraction100002137, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Bullying is the use of force, coercion, hurtful teasing or threat, to abuse, aggressively dominate or intimidate. The behavior is often repeated and habitual. One essential prerequisite is the perception (by the bully or by others) of an imbalance of physical or social power. This imbalance distinguishes bullying from conflict. Bullying is a subcategory of aggressive behavior characterized by hostile intent, imbalance of power and repetition over a period of time. Bullying is the activity of repeated, aggressive behavior intended to hurt another individual, physically, mentally or emotionally.

Property Value
dbo:abstract
  • L'assetjament és l'ús de la força, la coacció, les burles o les amenaces feridores, per abusar, dominar o intimidar de manera agressiva. El comportament es repeteix i és habitual. Un requisit previ essencial és la percepció (per part de l'assetjador o d'altres) d'un desequilibri del poder físic o social. Aquest desequilibri distingeix l'assetjament del conflicte. L'assetjament escolar és una subcategoria de comportaments agressius caracteritzada pels tres criteris següents: (1) intenció hostil, (2) desequilibri de poder i (3) repetició durant un període. L'assetjament escolar és l'activitat de comportaments agressius i repetits destinats a ferir a una altra persona, física, mentalment o emocionalment. L'assetjament va des de l'assetjament individual fins l'assetjament grupal, anomenat assetjament laboral, en què l'assetjador pot tenir un o més subordinats que estiguin disposats a ajudar l'assetjador principal en les seves activitats d'assetjament. L'assetjament escolar i laboral també s'anomena “maltractament entre iguals”. Robert W. Fuller ha analitzat l'assetjament en el context del rankisme. L'investigador suec-noruec Dan Olweus diu que l'assetjament es produeix quan una persona està "exposada, repetidament i amb el pas del temps, a accions negatives per part d'una o més altres persones", i que es produeixen accions negatives "quan una persona infligeix intencionalment lesions o molèsties a una altra persona, a través del contacte físic, de les paraules o d'altres maneres". L'assetjament individual se sol caracteritzar perquè una persona es comporta d'una manera determinada per guanyar poder sobre una altra persona. Es pot desenvolupar una cultura de bullying en qualsevol context en què els humans interactuïn entre si. Això pot incloure l'escola, la família, el lloc de treball, la llar i els barris. La principal plataforma d'assetjament escolar a la cultura contemporània es troba a les xarxes socials. En un estudi realitzat el 2012 sobre homes adolescents de futbol americà, "el predictor més fort de l'assetjament era la percepció de si l'home més influent de la vida d'un jugador aprovaria la conducta d'assetjament". Un estudi de The Lancet Child & Adolescent Health el 2019 va mostrar que hi havia una relació entre l'ús de xarxes socials per part de les nenes i un augment de la seva exposició a l'assetjament escolar. L'assetjament es pot definir de moltes maneres diferents. Al Regne Unit no hi ha una definició legal de bullying mentre que alguns estats dels Estats Units tenen lleis en contra. L'assetjament es divideix en quatre tipus bàsics d'abús – psicològic (de vegades anomenat emocional o relacional), verbal, físic i cibernètic. Els comportaments que s'utilitzen per afirmar aquesta dominació poden incloure agressió física o coacció, assetjament verbal o amenaça, i aquests actes poden dirigir-se repetidament cap a determinats objectius. Les racionalitzacions d'aquest comportament de vegades inclouen diferències de classe social, raça, religió, gènere, orientació sexual, aparença, comportament, llenguatge corporal, personalitat, reputació, llinatge, força, mida o capacitat. Si l'assetjament el fa un grup, s'anomena mobing. (ca)
  • Šikana (z francouzského chicane) je nebezpečný sociálně patologický jev, při kterém je omezována svoboda, svoboda rozhodování, je ponižována lidská důstojnost a čest, často je obětem ubližováno na zdraví či na majetku. Označuje různorodé fyzické i psychické zneužívání slabšího nebo odlišného jedince v kolektivu nebo ve společnosti. Zpravidla má agresor nad obětí fyzickou, početní nebo mocenskou převahu. Následky šikany si kromě oběti do dalšího života odnášejí i všichni ostatní zúčastnění. Právní definice šikany neexistuje, ale Ministerstvo školství ČR vymezilo problematiku v metodickém pokynu MŠMT č. 21291/2010-28, kde za šikanu považuje nikoliv nutně opakované jednání, které je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně a je charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese. Šikanou podle MŠMT naopak není tzv. škádlení nebo agrese, kde chybí nepoměr sil nebo kde oběť může stejnou měrou oplácet. Pokud škádlení jednostranně pokračuje, přerůstá v šikanu. K šikaně dochází ve všech skupinách věkových i sociálních, a dokonce napříč mezi nimi (tj. šikana mezi různě starými lidmi z různých společenských vrstev). Šikana může být v jakémkoliv typu škol a školských zařízeních, v armádě, ve sportovním klubu, ve vězení (šikana spoluvězně anebo snaha šikanovat personál ve vězení), ale i v rodině (méně oblíbené dítě, ale i dospělý), viz domácí násilí (na mužích i ženách), v zaměstnání (podle toho, zda je původcem kolega či nadřízený, se jedná o mobbing nebo bossing) či nejobecněji ve společnosti (např. šikana hosta v restauraci, v bydlišti atp.). Někdy bývá jako „šikana“ označováno také byrokratické obtěžování a omezování občanů úředníky. (cs)
  • التنمر أو المقاهرة (بالإنجليزية: Bullying)‏ ويظهر احيانًا على شكل المقارنة والمعايرة، هو شكل من أشكال الاذية الموجهة بغرض الإيذاء النفسي، الإساءة غالبا ما تكون لفظيًة، لكن احيانًا قد يرافقها بعض التعرّض أو الاستعراض أو التهجُّم الجسدي، والموجه للإيذاء النفسي من قبل فرد أو مجموعة نحو فرد أو مجموعة أخرى غالبًا ما تكون ذات قدرات اضعف للدفاع عن نفسها. التنمر قد يكون بأشكال مختلفة؛ لفظيا أو جسديا أو حتى بالإيماءات، أو غيرها من أساليب الإكراه الأكثر دهاء مثل التلاعب. يمكن تعريف التنمر بطرق مختلفة وكثيرة. وعلى الرغم من أن المملكة المتحدة ليس لديها حالياً تعريف قانوني للتنمر ، إلا أن بعض الولايات الأمريكية تملك قوانين ضدها. عادة ما يستخدم التنمر في إجبار الآخرين عن طريق الخوف أو التهديد. يمكن الحد من التنمر عن طريق تعليم الأطفال المهارات الاجتماعية للتفاعل الناجح مع العالم. وسوف يساعدهم ذلك على أن يكونوا أشخاصا بالغين منتجين عندما يتعاملون مع بعض الناس المزعجين. يشار إلى المتنمر أيضاً في المدارس وأماكن العمل بالقرين المزعج. غالباً ما يوصف التنمر في كثير من الأحيان على أنه شكل من أشكال المضايقات التي يرتكبها المسيء الذي يمتلك قوة بدنية أو اجتماعية وهيمنة أكثر من الضحية. أحياناً يشار إلى ضحية التنمر على أنها هدف. يمكن أن يكون التحرش لفظيا وجسديا أو نفسيا. في بعض الأحيان، يختار المتنمرون أشخاصا أكبر أو أصغر من حجمهم. ويؤذي المتنمرون الأشخاص لفظيا وجسديا. وهناك أسباب كثيرة لذلك. وأحدها أن المتنمرين أنفسهم كانوا ضحية التنمر (مثل، الطفل المتنمر الذي يساء إليه في المنزل، أو المتنمرين البالغين الذين تعرضوا للإساءة من جانب زملائهم). بدأت العديد من البرامج بمكافحة التنمر في المدارس باستخدام المتحدثين الترويجيين. ينقسم التنمر إلى ثلاثة أنواع— التنمر اللفظي، التنمر الجسدي، والتنمر العاطفي. عرّف الباحث النرويجي دان أولويس التنمر على أنه تعرض شخص بشكل متكرر وعلى مدار الوقت إلى الأفعال السلبية من جانب واحد أو أكثر من الأشخاص الآخرين." وعرف العمل السلبي على أنه '"عندما يتعمد شخص إصابة أو إزعاج راحة شخص آخر، من خلال الاتصال الجسدي، أو من خلال الكلمات أو بطرق أخرى." انظر أيضا مراجع برنامج أولويس لمكافحة التنمر في جامعة كليمسون. يمكن أن يحدث التنمر في أي مكان تتفاعل فيه البشر مع بعضها البعض. ويشمل ذلك المدارسو والمنازل والأحياء. بل هو سبب شائع من أسباب الهجرة. يمكن أن يوجد التنمر بين الفئات الاجتماعية والطبقات الاجتماعية وحتى بين البلدان (انظر الشوفينية).69 (ar)
  • Ο εκφοβισμός (ή μπούλινγκ, αγγλ. bullying) αναφέρεται στη σωματική και ψυχολογική κακοποίηση ή μείωση ατόμων σε μια ομάδα. Παρά την εντύπωση ορισμένων ότι αποτελεί αποκλειστικά σχολικό φαινόμενο, στην πραγματικότητα εμφανίζεται σε όλες τις ηλικίες και τις κοινωνικές ομάδες. Μπορεί να συναντηθεί σε οποιοδήποτε τύπο σχολείων και σχολικών εγκαταστάσεων, στον στρατό, σε αθλητικά σωματεία, στη φυλακή, αλλά και στην οικογένεια ή στο χώρο εργασίας (ανάλογα με το αν αφορά τον προϊστάμενο ή το αφεντικό, μιλάμε για ηθική παρενόχληση ή τοξικό ηγέτη). Είναι μια μορφή κακοποίησης ή . Το θύμα του εκφοβισμού αναφέρεται και ως στόχος. Η Παγκόσμια Οργάνωση Υγείας έχει αποκαλέσει το μπούλινγκ «μείζον πρόβλημα δημόσιας υγείας» στα σχολεία, τους εργασιακούς χώρους, τους φίλους, γνωστούς, την οικογένεια, και γενικότερα στην κοινωνία και ιδιαίτερα εκεί που απαντούν μειονότητες ατόμων με διαφορετικούς προσανατολισμούς, πολιτικές τάξεις, συνήθεις, τρόπο ζωής, σεξουαλικότητα, ντροπή ή άλλους. [...] Είναι επίσης αλήθεια ότι οι μειονότητες και οι άνθρωποι με σωματικές αναπηρίες ή πνευματικές υστερήσεις πέφτουν συχνά θύματα επανειλημμένου bullying, απομόνωσης και άλλων κακοποιήσεων. —  (el)
  • Ĉikanado aŭ molestado estas intenca farado de ĝenoj, malagrablaĵoj, malhelpoj, eĉ humiligoj kaj turmentoj, por sentigi sian superecon al la ĉikanata persono, aŭ subtilaĉa, pedanta kaj demagogia fidiskutado por venkigi malpravan vidpunkton. Ĉikano (japane: 痴漢) estas ankaŭ tipa japana termino uzata precipe por nomumi viran individuon, kiu ĝenas virinojn en publika transportiloj. Tial en Japanio kaj Meksiko ekzistas vagonoj eksluzive por virinoj. Burokratoj ofte ĉikanas la civitanojn per senbezonaj formularoj, stampaĵoj kaj aliaj obstakloj, por montri sian gravecon aŭ por atingi koruptan monon. En lernejoj kaj kazernoj la pliaĝuloj ofte ĉikanas novulojn, ĉar sento de propra potenco super alia homo donas kontenton, precipe kiam la ĉikananto sekrete suferas pro komplekso de malplivaloreco aŭ kiam lia intelekto ne evoluis same kiel la korpa forto. La ĉikanado povas havi diversajn formojn: postuli personajn servojn aŭ monon kiel pagon „por protekto“, postuli stari longe en atentopozo aŭ danci por amuzi la turmentantojn, lavitan plankon malpurigi, por ke la novulo devu lavi denove, eĉ submetiĝi al batado kaj torturado. La ĉikanado ĉiam aperas kun novaj lernantoj aŭ soldatoj kaj ofte tiuj, kiuj mem suferis plej multe, fariĝas plej kruelaj turmentantoj de novaj novuloj. La ĉikanadon en soldata lernejo priskribis imprese Robert Musil en romano Konfuzoj de zorgato Törless. (eo)
  • Eine Schikane ist eine insbesondere durch „Ausnutzung staatlicher oder dienstlicher Machtbefugnisse getroffene Maßnahme, durch die jemandem unnötig Schwierigkeiten bereitet werden“; angelehnt daran auch „kleinliche, böswillige Quälerei“. (de)
  • Bullying is the use of force, coercion, hurtful teasing or threat, to abuse, aggressively dominate or intimidate. The behavior is often repeated and habitual. One essential prerequisite is the perception (by the bully or by others) of an imbalance of physical or social power. This imbalance distinguishes bullying from conflict. Bullying is a subcategory of aggressive behavior characterized by hostile intent, imbalance of power and repetition over a period of time. Bullying is the activity of repeated, aggressive behavior intended to hurt another individual, physically, mentally or emotionally. Bullying can be done individually or by a group, called mobbing, in which the bully may have one or more followers who are willing to assist the primary bully or who reinforce the bully by providing positive feedback such as laughing. Bullying in school and the workplace is also referred to as "peer abuse". Robert W. Fuller has analyzed bullying in the context of rankism. The Swedish-Norwegian researcher Dan Olweus says bullying occurs when a person is "exposed, repeatedly and over time, to negative actions on the part of one or more other persons", and that negative actions occur "when a person intentionally inflicts injury or discomfort upon another person, through physical contact, through words or in other ways". Individual bullying is usually characterized by a person behaving in a certain way to gain power over another person. A bullying culture can develop in any context in which humans interact with each other. This may include school, family, the workplace, the home, and neighborhoods. The main platform for bullying in contemporary culture is on social media websites. In a 2012 study of male adolescent American football players, "the strongest predictor [of bullying] was the perception of whether the most influential male in a player's life would approve of the bullying behavior." A study by The Lancet Child & Adolescent Health in 2019 showed a relationship between social media use by girls and an increase in their exposure to bullying. Bullying may be defined in many different ways. In the United Kingdom, there is no legal definition of bullying, while some states in the United States have laws against it. Bullying is divided into four basic types of abuse – psychological (sometimes called emotional or relational), verbal, physical, and cyber. Behaviors used to assert such domination may include physical assault or coercion, verbal harassment, or threat, and such acts may be directed repeatedly toward particular targets. Rationalizations of such behavior sometimes include differences of social class, race, religion, gender, sexual orientation, appearance, behavior, body language, personality, reputation, lineage, strength, size, or ability. (en)
  • Jazarpena indarra, hertsadura, iseka mingarria edo mehatxua erabiltzea da, abusuak egiteko, modu oldarkorrean menderatzeko edo beldurtzeko. Portaera errepikatua eta ohikoa izaten da. Funtsezko baldintza da botere fisiko edo sozialaren desoreka hautematea (jazarleak edo gainerakoek). Desoreka horrek jazarpena eta gatazka bereizten ditu. Jazarpena jokabide oldarkorraren azpikategoria bat da, eta honako ezaugarri hauek ditu: etsaitasunezko asmoa, botere-desoreka eta aldi baterako errepikapena. Jazarpena portaera oldarkor errepikatuaren jarduera da, beste pertsona bati kalte egiteko asmoz, fisikoki, mentalki edo emozionalki. Jazarpena banaka edo taldean egin daiteke, mobbing deritzona. Jazarleak jarraitzaile bat edo gehiago izan ditzake, jazarle nagusiari laguntzeko prest daudenak edo jazarlea indartzen dutenak iruzkin positiboak emanez, hala nola barrea. Eskolako jazarpenari eta lantokiko jazarpenari "berdinen arteko abusua" ere esaten zaio. jazarpena aztertu du testuinguruan. ikertzaile suediar-norvegiarrak dio jazarpena gertatzen dela pertsona bat "behin eta berriz eta denboran zehar pertsona baten edo gehiagoren ekintza negatiboen eraginpean dagoenean", eta ekintza negatiboak gertatzen direla "pertsona batek nahita beste pertsona bati lesioak edo eragozpenak eragiten dizkionean, kontaktu fisikoaren bidez, hitzen bidez edo beste modu batean". Jazarpen indibidualaren ezaugarria da pertsona batek modu jakin batean jokatzen duela beste baten gainean boterea irabazteko. Jazarpenaren kultura edozein testuingurutan gara daiteke, gizakiek elkarrekintzan dihardutenean. Horrek eskola, familia, , etxea eta auzoak barne har ditzake. Gaur egungo kulturaren jazarpenerako plataforma nagusia sare sozialen webguneetan dago. Futbol amerikarreko jokalari diren gizonezko nerabeei buruzko 2012ko ikerketa batean, "[jazarpenaren] iragarle indartsuena jokalariaren bizitzan eragin handiena duen gizonak jazarpen-portaera onartuko ote lukeen hautematea izan zen." The Lancet Child & Adolescent Health aldizkariak 2019an egindako ikerketa batek erakutsi zuen neskek sare sozialak erabiltzearen eta jazarpenarekiko esposizioa areagotzearen arteko harremana zegoela. Menderatze hori baieztatzeko erabiltzen diren portaerek barne har ditzakete eraso fisikoa edo derrigortzea, hitzezko jazarpena edo mehatxua, eta ekintza horiek helburu zehatzetara bidera daitezke behin eta berriz. Jokabide horien justifikazioan, gizarte-maila, arraza, erlijioa, generoa, sexu-orientazioa, itxura, portaera, gorputz-hizkuntza, nortasuna, ospea, leinua, indarra, tamaina edo trebetasuna bereizten dira batzuetan. (eu)
  • El acoso psicológico o acoso moral es, según el Diccionario de la lengua española, el «trato vejatorio y descalificador hacia una persona, con el fin de desestabilizarla psíquicamente».​ El acoso psicológico atenta contra la dignidad e integridad moral de la persona. Conculca los Derechos de Persona.Se denomina también acoso psicológico porque siempre conlleva maltrato psicológico y abuso emocional. Es un largo proceso donde la persona, siendo sometida progresivamente a la incertidumbre y a la impotencia, va perdiendo su autoestima y la seguridad en sí misma. No es plenamente consciente de que está siendo humillada y de que se están vulnerando sus derechos más fundamentales. El acoso psicológico continuado puede ocasionar el suicidio de la víctima. (es)
  • Les brimades (« bullying » en anglais) sont une forme d'intimidation, de harcèlement et de mauvais traitements. Il s'agit d’une action qui utilise la force, la coercition, des commentaires menaçants ou blessants. On la décrit comme une action agressive pour assouvir une dominance sur une personne. Cette distinction entre personne dominante et personne dominée est ce qui différencie une brimade d'un conflit. Une brimade est une sous-catégorie de comportement agressif répondant à trois critères : 1. * intention hostile 2. * pouvoir déséquilibré 3. * répétition sur un certain temps Autrement dit, une brimade est une activité agressive répétée qui a l'intention de blesser une autre personne physiquement, psychologiquement ou émotionnellement. Une brimade peut prendre plusieurs formes. Elle peut être l'action d'une seule personne sur une autre personne. Elle peut aussi être l'action d'un autre groupe sur un autre. Dans le cas d'un groupe, il y a souvent un lieutenant, une sorte de chef qui initie la brimade, tandis que ses complices le supportent dans son action. Une personne intimidante est quelqu'un qui inflige des blessures physiques ou psychologiques, intentionnellement et à plusieurs reprises à d'autres, perçus comme étant plus faibles, dans le but d'amplifier son ego et la crainte qu’elle inspire. En tant que comportement humain, la brimade peut être présente dans toutes les sociétés humaines, dans tous les contextes où il y a une interaction humaine (par exemple : la famille, l'école, au travail, etc.). Avec l'avènement d'internet, la brimade se fait beaucoup sur les réseaux sociaux (fr)
  • Penindasan, perundungan, perisakan, atau pengintimidasian (bahasa Inggris: bullying) adalah penggunaan kekerasan, ancaman, atau paksaan untuk menyalahgunakan atau mengintimidasi orang lain. Perilaku ini dapat menjadi suatu kebiasaan dan melibatkan ketidakseimbangan kekuasaan sosial atau fisik. Hal ini dapat mencakup pelecehan secara lisan atau ancaman, kekerasan fisik atau paksaan dan dapat diarahkan berulang kali terhadap korban tertentu; mungkin atas dasar ras, agama, gender, Orientasi seksual, atau kemampuan. Tindakan penindasan terdiri atas empat jenis, yaitu secara Emosi, fisik, verbal, dan Media siber. Kebiasaan penindasan dapat berkembang di mana saja selagi terjadi interaksi antar manusia, misasalnya dari mulai di pemerintahan, organisasi, sekolah, tempat kerja, keluarga, dan lingkungan. (in)
  • いじめ(イジメ、虐め、苛め)は、相手に精神的、身体的な苦痛を与える犯罪行為あるいはハラスメント行為である。2019年度(令和元年度)のいじめの認知件数 (日本国内) は、61万2,496件で過去最多となった。 いじめは、自尊心を損なわせ弱体化させることを目的とした、執念深い、冷酷な、あるいは悪意のある企てによる、長期に亘って繰り返される不快な行為である。文部科学省の定義においては、一定の人間関係のある人物から、心理的もしくは物理的な攻撃を受けたことにより、精神的苦痛を感じているものとされる。被害者は人間関係に一生のトラウマを抱えたり、再起不能(引きこもり、自殺等)となる場合もあり、傷害罪、暴行罪、強要罪、恐喝罪、侮辱罪、名誉毀損罪、強制わいせつ罪、器物損壊罪、暴力行為等処罰法などに該当する犯罪行為である。 2001年の調査で、いじめは生徒の精神と成長に悪影響を及ぼすという分析結果が発表された。 当初、いじめは、学校内における生徒間の問題として認知されたが、学校内にとどまらず、社会の様々な場所で起こる問題である。 いじめ防止対策推進法(平成25年法律第71号)第4条にて、学校に在籍する児童又は生徒の間でのいじめは禁じられており、同法第25条および第26条において、加害児童等に対する懲戒処分・出席停止について明記されている。 いじめの予防・早期発見・対応等の具体的な対策については、を参照。 (ja)
  • ( 이지메는 여기로 연결됩니다. 만화에 대해서는 문서를 참고하십시오.) 집단 따돌림(bullying, 문화어: 모서리주기) 또는 집단 괴롭힘은 집단에서 복수의 사람들이 한 명 또는 소수의 사람들을 대상으로 의도와 적극성을 가지고, 지속적이면서도 반복적으로 관계에서 소외시키거나 괴롭히는 현상을 말한다. 따돌리는 일 혹은 따돌림을 당하는 사람을 왕따라고 한다. 이를 줄여서 ‘따’라고도 한다. 외국에서는 따돌림을 당하는 사람을 패배자나 카스트 밖에 있는 사람이라 부르기도 한다. (ko)
  • Con bullismo (in lingua inglese bullying) si indica una forma di comportamento sociale di tipo violento, prevaricatorio e intenzionale, tanto di natura fisica che psicologica, ripetuto nel corso del tempo e attuato nei confronti di persone o gruppi di persone percepite come più deboli dal soggetto (singolo individuo o gruppo di individui) che perpetra uno o più atti in questione. Ancora più specificatamente, il bullismo è un comportamento caratterizzato da intenzionalità, sgradito dal destinatario, in grado di produrre danni psicofisici anche di grave entità, compiuto almeno due volte, e che sottende un tentativo di prevaricazione o di messa in ridicolo della vittima, sempre all'interno di una dinamica socio-relazionale che intende definire nel "gruppo" ruoli e status in funzione della rappresentazione della realtà (spesso distorta) da parte del bullo e dei suoi eventuali sodali a vario titolo collusi. Si avranno pertanto comportamenti e/o atteggiamenti e/o emozioni ad esso associati e classificabili in: * fisici, come ad esempio attacco fisico o contatto fisico sgradito dalla vittima ma anche infastidendola con rumori o stimoli visivi; * verbali, come ad esempio canzonature o minacce alla vittima; * relazionali, come ad esempio escludere o provare a escludere, in modo totale o parziale, la vittima o le vittime dal "gruppo", utilizzando modalità di vario genere, come ad esempio non rispettando intenzionalmente il turno di parola o diffondendo segreti o notizie contro la volontà (anche ragionevolmente presumibile) della vittima. I segreti e le notizie possono essere anche false. Il bullismo come fenomeno sociale e deviante è oggetto di studio tra gli esperti delle scienze sociali, della psicologia giuridica, clinica, dell'età evolutiva e di altre discipline affini. Il termine viene usato per descrivere il fenomeno soprattutto in ambito scolastico, sebbene non esista una definizione univoca per gli studiosi. Qualora tali atti siano perpetrati via internet si parla di cyberbullismo, intendendosi con tale termine comportamenti e/o atteggiamenti e/o emozioni classificabili in verbali e relazionali (quindi non di natura fisica) perpetrati per mezzo delle nuove tecnologie (internet e social media). Il cyberbullismo comporta l'uso della comunicazione mediata dal computer per attivare e/o supportare comportamenti deliberati, ripetuti e ostili da parte di un individuo o gruppo verso un individuo o gruppo. (it)
  • Znęcanie się – występek skierowany przeciwko rodzinie i opiece, polegający na fizycznym lub psychicznym znęcaniu się nad osobą najbliższą lub nad inną osobą pozostającą w stałym lub przemijającym stosunku zależności od sprawcy albo małoletnim lub ze względu na jej stan psychiczny lub fizyczny. Do istoty przestępstwa należy przewaga sprawcy nad pokrzywdzonym, której nie może się on przeciwstawić. Dlatego nie jest możliwe wzajemne znęcanie się dwóch osób nad sobą w tym samym czasie (np. małżonków). Najogólniej można znęcanie się określić jako przysparzanie innej osobie dotkliwych cierpień fizycznych i (lub) psychicznych. Najczęściej polega ono na naruszaniu nietykalności cielesnej i znieważaniu, lecz może być to także np. niszczenie własności pokrzywdzonego. Co do zasady dla uznania, że miało miejsce znęcanie się wymagana jest wielość zachowań sprawcy (przestępstwo zbiorowe). Oznacza to, że zwykle jednorazowe spowodowanie cierpień nie jest znęcaniem się (może natomiast być innym przestępstwem). Między poszczególnymi zachowaniami wchodzącymi w skład znęcania się może upłynąć dość dużo czasu, stąd niekiedy sądy rozstrzygające w sprawach o znęcanie się przyjmują, że miało ono miejsce np. "w okresie od maja 2000 r. do kwietnia 2004 r.", i że tak rozciągnięte w czasie zachowanie jest jednym przestępstwem. Wyjątkowo można przyjąć, że jednorazowe spowodowanie dotkliwych cierpień stanowi przestępstwo znęcania się, lecz tylko wtedy, kiedy cierpienia były dotkliwe i rozciągnięte w czasie. Znęcanie się należy do przestępstw ściganych z urzędu, czyli organy ścigania są zobowiązane do wszczęcia postępowania, gdy istnieje uzasadnione podejrzenie, ze doszło do przestępstwa. Do wszczęcia postępowania nie jest więc wymagana skarga osoby pokrzywdzonej. (pl)
  • Pesten is gedrag waarbij iemand herhaald en gedurende langere tijd door anderen bejegend wordt op manieren die opzettelijk kwaadaardig zijn. Dit kan psychisch lijden en lichamelijke klachten veroorzaken en in het geval van fysiek geweld verwondingen tot gevolg hebben. Pesten kent vele vormen en kan variëren van woordgrapjes tot structureel geweld en afpersing. Bij langdurig pesten heeft het grote psychische gevolgen voor het slachtoffer die levenslang kunnen aanhouden. Ook de daders kunnen op latere leeftijd geconfronteerd worden met hun eigen gedragsproblemen of spijt. De dader kan zelf ook weer slachtoffer zijn van een andere pester of problemen hebben in de privésfeer zoals bijvoorbeeld kindermishandeling. Wanneer ergens gepest wordt heeft vaak niet alleen het slachtoffer hier last van maar ook de omgeving zoals de schoolklas, het voetbalteam of het bedrijf waar het plaatsvindt. In extreme gevallen kan het leiden tot zelfdoding van het slachtoffer. (nl)
  • Bullying (inglês), também chamado de intimidação sistemática, intimidação vexatória, violência escolar e bulimento, é o uso de força física, ameaça ou coerção para abusar, intimidar ou dominar agressivamente outras pessoas de forma frequente e habitual. Um pré-requisito é a percepção, pelo intimidador ou por outros, de um desequilíbrio de poder social, político ou físico, o que distingue o bullying do conflito. Os comportamentos usados para afirmar dominação podem incluir assédio verbal ou ameaça, abuso físico ou coerção, e tais atos podem ser direcionados repetidamente contra alvos específicos. As justificativas para tal comportamento às vezes incluem diferenças de classe social, raça, religião, gênero, orientação sexual, aparência, comportamento, linguagem corporal, personalidade, reputação, linhagem, força, tamanho ou habilidade. O bullying feito por um grupo de pessoas, é chamado assédio moral. Uma cultura de bullying pode se desenvolver em qualquer contexto em que humanos interajam uns com os outros. Isso inclui a escola, a família, o local de trabalho etc. Os websites de redes ou mídias sociais costumam ser uma plataforma para o bullying, assim dando início ao chamado cyberbullying. (pt)
  • Тра́вля (бу́ллинг — англ. bullying в переводе запугивание) — агрессивное преследование и издевательство над одним из членов коллектива (особенно коллектива школьников и студентов, но также и коллег) со стороны другого, но также часто группы лиц, не обязательно из одного формального или признаваемого другими коллектива. Травлю организует один агрессор (хулиган), иногда с сообщниками, а большинство остаются свидетелями. При травле жертва оказывается не в состоянии защитить себя от нападок, таким образом, травля отличается от конфликта, где силы сторон примерно равны. Травля может быть и в физической, и в психологической форме. Проявляется во всех возрастных и социальных группах. В сложных случаях может принять некоторые черты групповой преступности. В качестве особой формы травли выделяют групповую травлю («травля толпы»), большинством или всеми членами коллектива (микросообщества), часто начальником, работодателем (жарг. «моббинг»). Как проявления травли специалисты расценивают оскорбления, угрозы, физическую агрессию, постоянную негативную оценку жертвы и её деятельности, отказ в доверии и делегировании полномочий и так далее. (ru)
  • 霸凌(英語:Bullying)又稱霸凌,指的是一種長時間持續的與當下立即發生的、並對個人在心理、身體和言語遭受的攻擊,且因為欺凌者與受害者之間的權力或體型等因素不對等,而不敢或無法有效的反抗。霸凌的欺凌者可以是個人,也可以是群體,透過對受害人身心的壓迫,造成受害人感到憤怒、痛苦、羞恥、尷尬、恐懼、以及憂鬱。 霸凌可能發生在任何場所,也可以發生在任何人之間,甚至曾有謀殺受害者感覺自己受到主張廢除死刑的人權團體欺侮的報導;霸凌加害者和受害者可以是個人也可以是一群人;盡管上對下或同儕間的霸凌,遠較下對上的霸凌常見,但霸凌的加害者跟受害者可以有任何關係;霸凌可以透過肢體、言語、人際關係等方式進行;而以場所劃分,霸凌常見的形式有職場霸凌、校園霸凌、網路霸凌等。但不論場所、形式、針對的對象或目的等,霸凌都是一種盡管在社會上普遍但與反社會行為息息相關的行為。 基因遺傳、幼年時的依附模式、教養、同儕等因素都可能導致霸凌行為的出現或減少,而霸凌對受害者的心理和生理,會造成巨大且有時無法逆轉的傷害,甚至間接使得受害者自殺;此外,一些受害者可能會變成加害者,轉而去欺負其他人,進而讓更多人受害;沒有參與其中的第三方也會因為目睹霸凌事件而受到負面影響,而霸凌加害者本身也可能是因為各種負面因素影響,如受人欺負,而出現霸凌行為;不僅如此,霸凌行為也會對出現霸凌行為的團體或場所,造成實質且巨大的財務、經濟、生產力甚至聲譽方面的損失。 (zh)
  • Цькува́ння, також бу́лінг (від англ. bullying — залякування, цькування, задирання) — різновид насильства; навмисне, що не носить характеру самозахисту і не є санкціонованим нормативно-правовими актами держави, довготривале (повторюване) фізичне чи психологічне насильство з боку індивіда чи групи, які мають певні переваги (фізичні, психологічні, адміністративні тощо) стосовно індивіда, і що відбувається переважно в організованих колективах з певною особистою метою (наприклад, бажання заслужити авторитет у бажаних осіб). (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 432459 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 97521 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1123929461 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:by
  • no (en)
dbp:c
  • Category:Bullying (en)
dbp:d
  • Q240126 (en)
dbp:date
  • 2011-09-27 (xsd:date)
dbp:lcheading
  • Bullying (en)
dbp:m
  • no (en)
dbp:mw
  • no (en)
dbp:n
  • no (en)
dbp:onlinebooks
  • no (en)
dbp:others
  • yes (en)
dbp:s
  • no (en)
dbp:species
  • no (en)
dbp:url
dbp:v
  • no (en)
dbp:voy
  • no (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wikt
  • bullying (en)
dcterms:isPartOf
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Eine Schikane ist eine insbesondere durch „Ausnutzung staatlicher oder dienstlicher Machtbefugnisse getroffene Maßnahme, durch die jemandem unnötig Schwierigkeiten bereitet werden“; angelehnt daran auch „kleinliche, böswillige Quälerei“. (de)
  • El acoso psicológico o acoso moral es, según el Diccionario de la lengua española, el «trato vejatorio y descalificador hacia una persona, con el fin de desestabilizarla psíquicamente».​ El acoso psicológico atenta contra la dignidad e integridad moral de la persona. Conculca los Derechos de Persona.Se denomina también acoso psicológico porque siempre conlleva maltrato psicológico y abuso emocional. Es un largo proceso donde la persona, siendo sometida progresivamente a la incertidumbre y a la impotencia, va perdiendo su autoestima y la seguridad en sí misma. No es plenamente consciente de que está siendo humillada y de que se están vulnerando sus derechos más fundamentales. El acoso psicológico continuado puede ocasionar el suicidio de la víctima. (es)
  • いじめ(イジメ、虐め、苛め)は、相手に精神的、身体的な苦痛を与える犯罪行為あるいはハラスメント行為である。2019年度(令和元年度)のいじめの認知件数 (日本国内) は、61万2,496件で過去最多となった。 いじめは、自尊心を損なわせ弱体化させることを目的とした、執念深い、冷酷な、あるいは悪意のある企てによる、長期に亘って繰り返される不快な行為である。文部科学省の定義においては、一定の人間関係のある人物から、心理的もしくは物理的な攻撃を受けたことにより、精神的苦痛を感じているものとされる。被害者は人間関係に一生のトラウマを抱えたり、再起不能(引きこもり、自殺等)となる場合もあり、傷害罪、暴行罪、強要罪、恐喝罪、侮辱罪、名誉毀損罪、強制わいせつ罪、器物損壊罪、暴力行為等処罰法などに該当する犯罪行為である。 2001年の調査で、いじめは生徒の精神と成長に悪影響を及ぼすという分析結果が発表された。 当初、いじめは、学校内における生徒間の問題として認知されたが、学校内にとどまらず、社会の様々な場所で起こる問題である。 いじめ防止対策推進法(平成25年法律第71号)第4条にて、学校に在籍する児童又は生徒の間でのいじめは禁じられており、同法第25条および第26条において、加害児童等に対する懲戒処分・出席停止について明記されている。 いじめの予防・早期発見・対応等の具体的な対策については、を参照。 (ja)
  • ( 이지메는 여기로 연결됩니다. 만화에 대해서는 문서를 참고하십시오.) 집단 따돌림(bullying, 문화어: 모서리주기) 또는 집단 괴롭힘은 집단에서 복수의 사람들이 한 명 또는 소수의 사람들을 대상으로 의도와 적극성을 가지고, 지속적이면서도 반복적으로 관계에서 소외시키거나 괴롭히는 현상을 말한다. 따돌리는 일 혹은 따돌림을 당하는 사람을 왕따라고 한다. 이를 줄여서 ‘따’라고도 한다. 외국에서는 따돌림을 당하는 사람을 패배자나 카스트 밖에 있는 사람이라 부르기도 한다. (ko)
  • Цькува́ння, також бу́лінг (від англ. bullying — залякування, цькування, задирання) — різновид насильства; навмисне, що не носить характеру самозахисту і не є санкціонованим нормативно-правовими актами держави, довготривале (повторюване) фізичне чи психологічне насильство з боку індивіда чи групи, які мають певні переваги (фізичні, психологічні, адміністративні тощо) стосовно індивіда, і що відбувається переважно в організованих колективах з певною особистою метою (наприклад, бажання заслужити авторитет у бажаних осіб). (uk)
  • التنمر أو المقاهرة (بالإنجليزية: Bullying)‏ ويظهر احيانًا على شكل المقارنة والمعايرة، هو شكل من أشكال الاذية الموجهة بغرض الإيذاء النفسي، الإساءة غالبا ما تكون لفظيًة، لكن احيانًا قد يرافقها بعض التعرّض أو الاستعراض أو التهجُّم الجسدي، والموجه للإيذاء النفسي من قبل فرد أو مجموعة نحو فرد أو مجموعة أخرى غالبًا ما تكون ذات قدرات اضعف للدفاع عن نفسها. التنمر قد يكون بأشكال مختلفة؛ لفظيا أو جسديا أو حتى بالإيماءات، أو غيرها من أساليب الإكراه الأكثر دهاء مثل التلاعب. يمكن تعريف التنمر بطرق مختلفة وكثيرة. وعلى الرغم من أن المملكة المتحدة ليس لديها حالياً تعريف قانوني للتنمر ، إلا أن بعض الولايات الأمريكية تملك قوانين ضدها. عادة ما يستخدم التنمر في إجبار الآخرين عن طريق الخوف أو التهديد. يمكن الحد من التنمر عن طريق تعليم الأطفال المهارات الاجتماعية للتفاعل الناجح مع العالم. وسوف يساعدهم ذلك على أ (ar)
  • L'assetjament és l'ús de la força, la coacció, les burles o les amenaces feridores, per abusar, dominar o intimidar de manera agressiva. El comportament es repeteix i és habitual. Un requisit previ essencial és la percepció (per part de l'assetjador o d'altres) d'un desequilibri del poder físic o social. Aquest desequilibri distingeix l'assetjament del conflicte. L'assetjament escolar és una subcategoria de comportaments agressius caracteritzada pels tres criteris següents: (1) intenció hostil, (2) desequilibri de poder i (3) repetició durant un període. L'assetjament escolar és l'activitat de comportaments agressius i repetits destinats a ferir a una altra persona, física, mentalment o emocionalment. (ca)
  • Šikana (z francouzského chicane) je nebezpečný sociálně patologický jev, při kterém je omezována svoboda, svoboda rozhodování, je ponižována lidská důstojnost a čest, často je obětem ubližováno na zdraví či na majetku. Označuje různorodé fyzické i psychické zneužívání slabšího nebo odlišného jedince v kolektivu nebo ve společnosti. Zpravidla má agresor nad obětí fyzickou, početní nebo mocenskou převahu. Následky šikany si kromě oběti do dalšího života odnášejí i všichni ostatní zúčastnění. (cs)
  • Ο εκφοβισμός (ή μπούλινγκ, αγγλ. bullying) αναφέρεται στη σωματική και ψυχολογική κακοποίηση ή μείωση ατόμων σε μια ομάδα. Παρά την εντύπωση ορισμένων ότι αποτελεί αποκλειστικά σχολικό φαινόμενο, στην πραγματικότητα εμφανίζεται σε όλες τις ηλικίες και τις κοινωνικές ομάδες. Μπορεί να συναντηθεί σε οποιοδήποτε τύπο σχολείων και σχολικών εγκαταστάσεων, στον στρατό, σε αθλητικά σωματεία, στη φυλακή, αλλά και στην οικογένεια ή στο χώρο εργασίας (ανάλογα με το αν αφορά τον προϊστάμενο ή το αφεντικό, μιλάμε για ηθική παρενόχληση ή τοξικό ηγέτη). Είναι μια μορφή κακοποίησης ή . Το θύμα του εκφοβισμού αναφέρεται και ως στόχος. (el)
  • Bullying is the use of force, coercion, hurtful teasing or threat, to abuse, aggressively dominate or intimidate. The behavior is often repeated and habitual. One essential prerequisite is the perception (by the bully or by others) of an imbalance of physical or social power. This imbalance distinguishes bullying from conflict. Bullying is a subcategory of aggressive behavior characterized by hostile intent, imbalance of power and repetition over a period of time. Bullying is the activity of repeated, aggressive behavior intended to hurt another individual, physically, mentally or emotionally. (en)
  • Ĉikanado aŭ molestado estas intenca farado de ĝenoj, malagrablaĵoj, malhelpoj, eĉ humiligoj kaj turmentoj, por sentigi sian superecon al la ĉikanata persono, aŭ subtilaĉa, pedanta kaj demagogia fidiskutado por venkigi malpravan vidpunkton. Ĉikano (japane: 痴漢) estas ankaŭ tipa japana termino uzata precipe por nomumi viran individuon, kiu ĝenas virinojn en publika transportiloj. Tial en Japanio kaj Meksiko ekzistas vagonoj eksluzive por virinoj. Burokratoj ofte ĉikanas la civitanojn per senbezonaj formularoj, stampaĵoj kaj aliaj obstakloj, por montri sian gravecon aŭ por atingi koruptan monon. (eo)
  • Jazarpena indarra, hertsadura, iseka mingarria edo mehatxua erabiltzea da, abusuak egiteko, modu oldarkorrean menderatzeko edo beldurtzeko. Portaera errepikatua eta ohikoa izaten da. Funtsezko baldintza da botere fisiko edo sozialaren desoreka hautematea (jazarleak edo gainerakoek). Desoreka horrek jazarpena eta gatazka bereizten ditu. Jazarpena jokabide oldarkorraren azpikategoria bat da, eta honako ezaugarri hauek ditu: etsaitasunezko asmoa, botere-desoreka eta aldi baterako errepikapena. Jazarpena portaera oldarkor errepikatuaren jarduera da, beste pertsona bati kalte egiteko asmoz, fisikoki, mentalki edo emozionalki. (eu)
  • Penindasan, perundungan, perisakan, atau pengintimidasian (bahasa Inggris: bullying) adalah penggunaan kekerasan, ancaman, atau paksaan untuk menyalahgunakan atau mengintimidasi orang lain. Perilaku ini dapat menjadi suatu kebiasaan dan melibatkan ketidakseimbangan kekuasaan sosial atau fisik. Hal ini dapat mencakup pelecehan secara lisan atau ancaman, kekerasan fisik atau paksaan dan dapat diarahkan berulang kali terhadap korban tertentu; mungkin atas dasar ras, agama, gender, Orientasi seksual, atau kemampuan. Tindakan penindasan terdiri atas empat jenis, yaitu secara Emosi, fisik, verbal, dan Media siber. Kebiasaan penindasan dapat berkembang di mana saja selagi terjadi interaksi antar manusia, misasalnya dari mulai di pemerintahan, organisasi, sekolah, tempat kerja, keluarga, dan lingk (in)
  • Con bullismo (in lingua inglese bullying) si indica una forma di comportamento sociale di tipo violento, prevaricatorio e intenzionale, tanto di natura fisica che psicologica, ripetuto nel corso del tempo e attuato nei confronti di persone o gruppi di persone percepite come più deboli dal soggetto (singolo individuo o gruppo di individui) che perpetra uno o più atti in questione. Si avranno pertanto comportamenti e/o atteggiamenti e/o emozioni ad esso associati e classificabili in: (it)
  • Les brimades (« bullying » en anglais) sont une forme d'intimidation, de harcèlement et de mauvais traitements. Il s'agit d’une action qui utilise la force, la coercition, des commentaires menaçants ou blessants. On la décrit comme une action agressive pour assouvir une dominance sur une personne. Cette distinction entre personne dominante et personne dominée est ce qui différencie une brimade d'un conflit. Une brimade est une sous-catégorie de comportement agressif répondant à trois critères : 1. * intention hostile 2. * pouvoir déséquilibré 3. * répétition sur un certain temps (fr)
  • Pesten is gedrag waarbij iemand herhaald en gedurende langere tijd door anderen bejegend wordt op manieren die opzettelijk kwaadaardig zijn. Dit kan psychisch lijden en lichamelijke klachten veroorzaken en in het geval van fysiek geweld verwondingen tot gevolg hebben. Pesten kent vele vormen en kan variëren van woordgrapjes tot structureel geweld en afpersing. (nl)
  • Znęcanie się – występek skierowany przeciwko rodzinie i opiece, polegający na fizycznym lub psychicznym znęcaniu się nad osobą najbliższą lub nad inną osobą pozostającą w stałym lub przemijającym stosunku zależności od sprawcy albo małoletnim lub ze względu na jej stan psychiczny lub fizyczny. Do istoty przestępstwa należy przewaga sprawcy nad pokrzywdzonym, której nie może się on przeciwstawić. Dlatego nie jest możliwe wzajemne znęcanie się dwóch osób nad sobą w tym samym czasie (np. małżonków). (pl)
  • Bullying (inglês), também chamado de intimidação sistemática, intimidação vexatória, violência escolar e bulimento, é o uso de força física, ameaça ou coerção para abusar, intimidar ou dominar agressivamente outras pessoas de forma frequente e habitual. Um pré-requisito é a percepção, pelo intimidador ou por outros, de um desequilíbrio de poder social, político ou físico, o que distingue o bullying do conflito. Os comportamentos usados para afirmar dominação podem incluir assédio verbal ou ameaça, abuso físico ou coerção, e tais atos podem ser direcionados repetidamente contra alvos específicos. As justificativas para tal comportamento às vezes incluem diferenças de classe social, raça, religião, gênero, orientação sexual, aparência, comportamento, linguagem corporal, personalidade, reputa (pt)
  • Тра́вля (бу́ллинг — англ. bullying в переводе запугивание) — агрессивное преследование и издевательство над одним из членов коллектива (особенно коллектива школьников и студентов, но также и коллег) со стороны другого, но также часто группы лиц, не обязательно из одного формального или признаваемого другими коллектива. Травлю организует один агрессор (хулиган), иногда с сообщниками, а большинство остаются свидетелями. При травле жертва оказывается не в состоянии защитить себя от нападок, таким образом, травля отличается от конфликта, где силы сторон примерно равны. Травля может быть и в физической, и в психологической форме. Проявляется во всех возрастных и социальных группах. В сложных случаях может принять некоторые черты групповой преступности. (ru)
  • 霸凌(英語:Bullying)又稱霸凌,指的是一種長時間持續的與當下立即發生的、並對個人在心理、身體和言語遭受的攻擊,且因為欺凌者與受害者之間的權力或體型等因素不對等,而不敢或無法有效的反抗。霸凌的欺凌者可以是個人,也可以是群體,透過對受害人身心的壓迫,造成受害人感到憤怒、痛苦、羞恥、尷尬、恐懼、以及憂鬱。 霸凌可能發生在任何場所,也可以發生在任何人之間,甚至曾有謀殺受害者感覺自己受到主張廢除死刑的人權團體欺侮的報導;霸凌加害者和受害者可以是個人也可以是一群人;盡管上對下或同儕間的霸凌,遠較下對上的霸凌常見,但霸凌的加害者跟受害者可以有任何關係;霸凌可以透過肢體、言語、人際關係等方式進行;而以場所劃分,霸凌常見的形式有職場霸凌、校園霸凌、網路霸凌等。但不論場所、形式、針對的對象或目的等,霸凌都是一種盡管在社會上普遍但與反社會行為息息相關的行為。 (zh)
rdfs:label
  • Bullying (en)
  • تنمر (ar)
  • Assetjament (ca)
  • Šikana (cs)
  • Schikane (de)
  • Εκφοβισμός (el)
  • Ĉikanado (eo)
  • Acoso psicológico (es)
  • Jazarpen (eu)
  • Penindasan (in)
  • Brimade (fr)
  • Bullismo (it)
  • 집단 따돌림 (ko)
  • いじめ (ja)
  • Pesten (gedrag) (nl)
  • Znęcanie się (pl)
  • Bullying (pt)
  • Травля (ru)
  • 霸凌 (zh)
  • Цькування (uk)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
skos:closeMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:academicDiscipline of
is dbo:knownFor of
is dbo:nonFictionSubject of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:author of
is dbp:complications of
is dbp:fields of
is dbp:focus of
is dbp:keywords of
is dbp:subject of
is dc:subject of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License