Not logged in : Login

About: Finnegans Wake     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : http://dbpedia.org/class/Book, within Data Space : ods-qa.openlinksw.com:8896 associated with source document(s)

Finnegans Wake is a novel by Irish writer James Joyce. It is well known for its experimental style and reputation as one of the most difficult works of fiction in the Western canon. It has been called "a work of fiction which combines a body of fables ... with the work of analysis and deconstruction". Written in Paris over a period of seventeen years and published in 1939, Finnegans Wake was Joyce's final work. The entire book is written in a largely idiosyncratic language, which blends standard English words with neologistic portmanteau words, Irish mannerisms and puns in multiple languages to unique effect. Many critics believe the technique was Joyce's attempt to recreate the experience of sleep and dreams, reproducing the way concepts, people and places become amalgamated in dreaming.

AttributesValues
type
dbpprop:imageSize
dbpedia-owl:dcc
  • 823/.912 21
dbpedia-owl:previousWork
sameAs
wasDerivedFrom
dbpedia-owl:abstract
  • Finnegans Wake es una novela​​ cómica del autor irlandés James Joyce. La escribió en París durante diecisiete años y la publicó en 1939, dos años antes de su muerte. Se caracteriza por su estilo experimental y por su fama de ser una de las obras más difíciles de entender de la literatura en inglés.​​ Tiene una concepción "esférica",​ en la que cada elemento es principio y fin del conjunto. En ella, el autor usa un lenguaje idiosincrásico con un amplio vocabulario y una sintaxis variable, que resulta de mezclar unidades lexicales del inglés y calambures y contracciones en otros idiomas. En este proceso, altera además la separación silábica para formar neologismos y recrear las experiencias oníricas.​ A su vez, el uso del monólogo interior, de las alusiones literarias y de las asociaciones libres, y el abandono de las convenciones de trama y de construcción de personajes hacen de este un libro difícil de asimilar y poco leído por el público general.​​ Aunque no hay consenso sobre algunos de sus temas centrales,​​ sí lo hay sobre algunos rasgos generales de sus personajes y de su trama. Sus protagonistas pertenecen a la familia Earwicker, compuesta por el padre, Humphrey Chimpden Earwicker (HCE), su esposa Anna Livia Plurabelle (ALP) y sus tres hijos. Ellos son los mellizos Shem the Penman (el Escriba) y Shaun the Post (el Cartero), y su hermana Isobel (Issy), la menor. La trama se origina en un rumor sobre HCE. A través de una narración onírica no lineal,​ esta trata sobre los intentos de ALP de exonerarlo con una carta, sobre la intención de Shem de reemplazar a HCE, y sobre el ascenso de Shaun a la prominencia. Termina con un monólogo de ALP al amanecer. La primera frase es la continuación de la línea inconclusa del final, lo que define una estructura cíclica.​ Algunos expertos​​ consideran que el libro se estructura en torno a Principios de ciencia nueva de Giambattista Vico. Ocupa un lugar predominante en la literatura en inglés. Tiene grandes detractores, pero también notables defensores. Anthony Burgess la considera «una gran visión cósmica, uno de los pocos libros en el mundo que pueden hacernos estallar en carcajadas prácticamente en cada página».​ El crítico Harold Bloom lo describió como «la obra maestra de Joyce», y escribió: «[Si] alguna vez el mérito estético volviese nuevamente a definir el canon [Finnegans Wake] estaría tan cerca como nuestro caos podría llegar a estarlo de las alturas de Shakespeare y Dante».​ Para David L. Larsen es junto con Ulises una de las obras maestras del autor.​
  • Finnegans Wake estas novelo de la irlanda verkisto James Joyce kiu estas grava pro sia eksperimentema stilo kaj la rezulta reputacio kiel unu el plej malfacilaj fikciaj verkoj en la angla lingvo. Verkita en Parizo dum periodo de deksep jaroj, kaj publikigita en 1939, nur du jarojn antaŭ la morto de la aŭtoro, Finnegans Wake estis la fina verko de Joyce. Post la publikado de Uliso James Joyce komencos verki kaj eldoni en gazetoj sian novan verkon nomitan unue "Work in Progress" kiu estiĝos la "Finnegans Wake" ("La Mortfesto de Finnegan"), laŭ multaj lingvistoj kaj literaturologoj la plej grava verko en la monda literaturo. La Mortfesto estas verko kun malcentralizita kunteksto kaj heterogena strukturo. Legante ĝin pejorative, la leganto kunigas nur kelkajn frazojn kaj kombinas al si eblan kuntekston de Mortfesto. Tiel la leganto estas ankaŭ la verkisto de tiu ĉi verko. En la Mortfesto Joyce rezignas pri ĉiuj konvencioj de intrigo kaj rolul-karakterizado; ĝia lingvaĵo estas stranga kaj obskura, bazita ĉefe sur multnivelaj kalemburoj. Laŭ multaj tiu ĉi miksaĵo estas nekomprenebla, sed Joyce asertadis, ke oni bezonas nur legi ĝin laŭtvoĉe por kompreni.
  • Finnegans Wake (do češtiny tradičně překládáno jako Plačky nad Finneganem, nicméně dílo nebylo česky vydáno celé a úryvky nesly jiný název) je poslední dílo Jamese Joyce. Joyce se na něj připravoval od vydání Odyssea v roce 1922, v ucelenější formě na něm ale začal pracovat až v roce 1924, nejprve pod titulem „A New Unnamed Work“ (Nové nepojmenované dílo), později pod titulem „Work in Progress“ (do češtiny tradičně překládáno jako Dílo v zrodu). V průběhu práce byl konečný název tajemstvím mezi Jamesem Joycem a jeho manželkou, Norou Barnaclovou, a byl zveřejněn až krátce před vydáním v roce 1939 (román byl dokončen už v roce 1938 a předtím otištěno několik ukázek, viz níže). Sedmnáct let, po která pracoval na rozsáhlém díle, bylo pro Joyce velmi těžkých. Prodělal několik operací oka, ztratil mnoho dobrých přátel a řešil mnoho osobních problémů. Román je napsán zvláštním, snovým jazykem (Joyce ho nazýval „jazyk řek“), slova jsou záměrně komolena a následují po sobě většinou na základě souzvuku a nikoli na základě významu, věty nedávají smysl, dílo je protkáno mnoha narážkami a slovními hříčkami (například slova jsou komolena tak, aby připomínala názvy řek). Děj románu je tak ve sledu zdánlivě nelogicky na sebe navazujících slovních hříček či asociací bez jakéhokoli zjevného smyslu nemožné rozeznat. Dílo je v obvyklém slova smyslu téměř nečitelné. Název románu je úprava názvu staré irské komické balady o zedníku Finneganovi, který při pádu ze zdi zdánlivě zemřel. Při pohřební hostině (anglicky wake, což ovšem znamená také „probuzení“, tento význam se ale většinou v překladech nezohledňuje) do úst mrtvého těla ukápla whiskey, načež mrtvý ožil. Balada se jmenuje Finnegan's Wake (doslova Finneganova pohřební hostina nebo Finneganovo probuzení - slovo wake může mít dva významy). Z prvního slova názvu (Finnegan's, anglický genitiv od příjmení Finnegan) Joyce odstranil apostrof, čímž se z genitivu stal plurál.[zdroj?] Název balady Joyce zvolil jako ironický symbol věčného koloběhu života, který je v knize naznačen i jinak (například faktem, že kniha začíná i končí uprostřed věty). Postavami Finnegans Wake jsou: dublinský hostinský Humphrey Chimpden Earwicker (HCE, zkratka je také vykládána jako Here Comes Everybody, tj. Tudy přichází každý, vlastně Finnegan), jeho manželka Anna Livia Plurabella (ALP, jméno je slovní hříčkou na jméno irské řeky Liffey, latinsky Amnius Livius) a jejich synové a dcery, jmenovaní v románu různými jmény. Joyce zdůrazňuje, že hrdinou jeho románu je vlastně každý (jméno hlavní postavy je vykládáno i jako Here Comes Everybody, tj. Tudy přichází každý, stejně tak slovní hříčky se slovy Finnegan a Everyman, tedy Finnegan a Kdokoli), postavy jsou ztotožňovány s různými významnými osobnostmi, děj se vyvíjí za neproniknutelným závojem slovních hříček téměř nesledovatelně. Martin Amis o Finnegans Wake řekl: „Je to šestisetstránková hádanka, na kterou je odpověď the.“ („The“ je v angličtině určitý člen). Dílo bylo dokončeno v roce 1938, již v průběhu psaní ale vycházely kratší či delší úryvky: * poprvé v roce 1924 pod názvem Work in Progress (Dílo ve vývoji) * v roce 1928 poměrně rozsáhlý fragment Anna Livia Plurabella (v roce 1932 vyšel český překlad tohoto fragmentu od Adolfa Hoffmeistera, Vladimíra Procházky a Marie Weatherallové jako jediný český překlad části tohoto díla) * v roce 1929 fragment Shem and Shaun (Shem a Shaun) * v roce 1930 fragment Haveth Childers Everywhere (titul je záměrně kostrbatou archaickou angličtinou, dal by se přeložit Míť on díťy všude, jedná se o další výklad zkratky HCE) * v roce 1937 fragment Storiella as she is young (Storiella jako ona je mladá) * v roce 1939 konečně celé dílo v londýnském nakladatelství .
  • Finnegans Wake is de laatste roman van de Ierse schrijver James Joyce.
  • Finnegans Wake adalah novel yang merupakan karya terakhir dari pengarang Irlandia, James Joyce. Novel ini ditulis selama 17 tahun di Paris, dan diterbitkan pada tahun 1939. Finnegans Wake dikenal sebagai novel eksperimental dan sukar buat pembaca. Pada tahun 1998, menempatkan Finnegans Wake di urutan 97 pada "100 novel berbahasa Inggris terbaik pada abad ke-20"
  • Finnegans Wake is a novel by Irish writer James Joyce. It is well known for its experimental style and reputation as one of the most difficult works of fiction in the Western canon. It has been called "a work of fiction which combines a body of fables ... with the work of analysis and deconstruction". Written in Paris over a period of seventeen years and published in 1939, Finnegans Wake was Joyce's final work. The entire book is written in a largely idiosyncratic language, which blends standard English words with neologistic portmanteau words, Irish mannerisms and puns in multiple languages to unique effect. Many critics believe the technique was Joyce's attempt to recreate the experience of sleep and dreams, reproducing the way concepts, people and places become amalgamated in dreaming. It is an attempt by Joyce to combine many of his aesthetic ideas, with references to other works and outside ideas woven into the text; Joyce declared that "Every syllable can be justified". Due to its linguistic experiments, stream of consciousness writing style, literary allusions, free dream associations, and abandonment of narrative conventions, Finnegans Wake remains largely unread by the general public. Despite the obstacles, readers and commentators have reached a broad consensus about the book's central cast of characters and, to a lesser degree, its plot, but key details remain elusive. The book discusses, in an unorthodox fashion, the Earwicker family, comprising the father HCE, the mother ALP, and their three children Shem the Penman, Shaun the Postman, and Issy. Following an unspecified rumour about HCE, the book, in a nonlinear dream narrative, follows his wife's attempts to exonerate him with a letter, his sons' struggle to replace him, Shaun's rise to prominence, and a final monologue by ALP at the break of dawn. The opening line of the book is a sentence fragment which continues from the book's unfinished closing line, making the work a never-ending cycle. Many noted Joycean scholars such as Samuel Beckett and Donald Phillip Verene link this cyclical structure to Giambattista Vico's seminal text La Scienza Nuova (The New Science), upon which they argue Finnegans Wake is structured. Joyce began working on Finnegans Wake shortly after the 1922 publication of Ulysses. By 1928 installments of Joyce's new avant-garde work began to appear, in serialized form, in Parisian literary journals The Transatlantic Review and transition (sic), under the title "fragments from Work in Progress". The actual title of the work remained a secret until the book was published in its entirety, on 4 May 1939. Initial reaction to Finnegans Wake, both in its serialized and final published form, was largely negative, ranging from bafflement at its radical reworking of the English language to open hostility towards its lack of respect for the conventions of the genre. The work has since come to assume a preeminent place in English literature. Anthony Burgess has lauded Finnegans Wake as "a great comic vision, one of the few books of the world that can make us laugh aloud on nearly every page". The prominent literary academic Harold Bloom called it Joyce's masterpiece, and, in The Western Canon (1994), wrote that "if aesthetic merit were ever again to center the canon, [Finnegans Wake] would be as close as our chaos could come to the heights of Shakespeare and Dante".
  • 《芬尼根的守灵夜》(英語:Finnegans Wake),是爱尔兰作家喬伊斯最后一部长篇小说,書名來自民歌《芬尼根的守屍禮》,內容是有個搬運磚瓦的工人芬尼根從梯子上跌落,大家都以為他死了,守靈時灑在他身上的威士忌酒香卻刺激他甦醒過來。人們把他按倒,叫他安息吧,已經有人來接替他了。芬尼根的繼承人酒店老闆伊厄威克(Humphrey Chimpden Earwicker)的夢構成全書的主要內容,小說從傍晚開始,斷斷續續地表現伊厄威爾的夢境,喬伊斯企圖通過他的夢來概括人類全部歷史。這是一部融合神話、民謠與寫實情節的小說,喬伊斯在書中大玩語言、文字遊戲,常常使用不同國家語言,或將字辭解構重組,他用了17年的光陰寫《芬尼根的守灵夜》,蕭乾、文潔若都認為這本書比《尤利西斯》還要晦澀難懂。戴从容翻译的中文版第一部已在12年9月推出。此外,另有冯建明译本翻译中。
  • 피네간의 경야(-經夜, 영어: Finnegans Wake)는 아일랜드의 소설가 제임스 조이스가 쓴 소설로, 1939년에 출판되었다.
  • Finnegans Wake är en roman av James Joyce, som gavs ut 1939 och räknas som ett av modernismens standardverk. Romanen består av ord och fraser på ett åttiotal olika språk, och detta tillsammans med många ordlekar har gjort romanen notoriskt svårläst och svåröversatt. Finnegans Wake har getts ut på omkring tio språk. Den första fullständiga översättningen till svenska, av Bertil Falk, publicerades 2021 som Finnegans likvaka. Romanen är även känd för sina inre monologer, och för dess cykliska struktur.
  • «Поминки за Фіннеганом» — роман ірландського письменника Джеймса Джойса . Твір добре відомий своїм експериментальним стилем і репутацією одного з найскладніших творів художньої літератури в західному каноні. Його називають «твором художньої літератури, який поєднує в собі масу байок... з роботою аналізу та деконструкції». Написані в Парижі протягом сімнадцяти років і опубліковані в 1939 році, «Поминки за Фіннеганом» були останнім твором Джойса. Уся книга написана значною мірою мовою, яка поєднує стандартні англійські слова з неологізмами, ірландськими виразами та каламбурами кількома мовами для досягнення унікального ефекту. Багато критиків вважають, що ця техніка була спробою Джойса відтворити досвід сну та сновидінь , відтворюючи явище, як люди, поняття та місця зливаються уві сні. Роман є спробою Джойса поєднати багато своїх естетичних ідей із посиланнями на інші твори та сторонніми ідеями, вплетеними в текст. Джойс заявляв, що «кожен склад можна виправдати». Через лінгвістичні експерименти, стиль написання потоку свідомості, літературні алюзії, вільні асоціації сновидінь і відмову від наративних умовностей «Поминки за Фіннеганом» залишаються здебільшого нечитаними загалом. Незважаючи на перешкоди, читачі та коментатори досягли загального висновку щодо центрального складу персонажів книги та, меншою мірою, її сюжет. Ключові деталі залишаються невловимими. У книзі в неортодоксальний спосіб розповідається про сім’ю Ервікерів, до складу якої входять батько HCE, мати ALP та їхні троє дітей Шем Писака, Шон Листоноша та Іссі. Після невизначених чуток про HCE, книга, у нелінійній розповіді сну , розповідає про спроби його дружини виправдати батька за допомогою листа, боротьбу його синів, щоб замінити його, піднесення Шона до видатності та фінальний монолог ALP на світанку. Початковий рядок книги — це фрагмент речення, який продовжує незакінчений заключний рядок книги, що робить твір нескінченним. Багато відомих дослідників Джойса, як-от Семюел Беккет і , пов’язують цю циклічну структуру з основоположним текстом Джамбаттіста Віко La Scienza Nuova (Нова наука), на основі якого вони стверджують, що «Поминки за Фіннеганом» структуровані. Відтоді твір посів визначне місце в англійській літературі . Ентоні Берджесс похвалив «Поминки за Фіннеганом» як «чудове комічне бачення, одну з небагатьох книг у світі, яка може змусити нас сміятися вголос майже на кожній сторінці». Видатний літературознавець Гарольд Блум назвав його шедевром Джойса і в «Західному каноні» (1994) написав, що «якби естетичні достоїнства колись знову стали центром канону, [Поминки за Фіннеганом] були б настільки близькі до нашого хаосу вершини Шекспіра і Данте».
  • Is úrscéal grinn turgnamhach le James Joyce é Finnegans Wake (gan uaschamóg), (Gaeilge: Faire Ó Fionnagáin nó Faire na bhFionnagán ). Tá clú agus rath air mar gheall ar an gcur chuige turgnamhach inar scríobhadh é, agus ar an gcáil atá air mar cheann de na leabhair is deacra dár scríobhadh i mBéarla riamh. Scríobhadh i bPáras na Fraince é idir 1922 agus 1939, agus foilsíodh é sa bhliain 1939, dhá bhliain roimh bhás an údair. Ba é Finnegans Wake an leabhar deireanach de chuid James Joyce. Scríobhadh an leabhar ar fad i dteanga shaintréitheach, nó idioglossia le hé a chur i bhfocail eile, a bhí ina mheascán de ghnáthfhocail ón mBéarla, d'imeartas focal ilteangach agus d'fhocail portmanteau. Creidtear gur iarracht é seo ar athchruthú a dhéanamh ar an gcaoi ina mbíonn duine ag smaoineamh agus é ina chodladh, agus ar thaibhrimh.
  • جنازة فينيغان أو بعث آل فينيغان (بالإنجليزية: Finnegans Wake )‏، عمل روائي للكاتب الأيرلندي جيمس جويس. تُعتبر هذه الرواية من الروايات الأكثر تعقيدًا نظرًا لأسلوب كتابتها التجريبي ونقدها الإيجابي باعتبارها واحدة من أصعب الأعمال الروائية في اللغة الإنجليزية. وتُعتبر هذه الرواية، التي كُتِبَت في باريس على مدار سبعة عشر عامًا ونُشِرَت عام 1939 (قبل عامين من وفاة المؤلف)، آخر أعمال جويس. تتميّز الرواية بلغة ومعانٍ غامضة إلى حد كبير، إذ تمزج بين الكلمات المعجمية الإنجليزية القياسية والكلمات المُستحدثة والجناس وتعابير لغوية متعددة مُحدِثةّ تأثيرًا فريدًا من نوعه. يعتقد العديد من النقاد أن استخدام جويس لهذه التقنية كان بمثابة محاولة منه لاستعادة تجربة النوم والأحلام. نظرًا للتجارب اللغوية في العمل واستخدام جويس لتقنيات مثل سيل الوعي والإشارات الضمنية والتداعي الحُرّ وتخلّيه عن أسلوب السرد القصصي، تُعتبر هذه الرواية من أقل الروايات قراءةً بين الجمهور. على الرغم من الصعوبات التي واجهها القُرّاء والنقاد، إلا أنهم توصّلوا نهايةّ إلى إجماع واسع حول مجموعة الشخصيات الرئيسية في الرواية، وبدرجة أقل، إلى حبكتها، لكن التفاصيل الرئيسية بقيت مراوغة. تناقش هذه الرواية، بطريقة غير تقليدية، عائلة إيرويكر، والتي تتألف من الأب «إتش سي إي» والأم «إيه إل بي» وأطفالهما الثلاثة «شيم» وهو كاتب، و«شون» ساعي البريد، و«إيسي». في أعقاب شائعة غير واضحة حول الأب، يصف الكتاب بأسلوب السرد غير الخطي (أو السرد المفكك)، كيف تتبّع الأب محاولات زوجته لتبرئته عن طريق كتابة رسالة، إلى جانب محاولات أبنائه لاستبداله والتخلص منه، وبلوغ شون الابن الشهرة، وأخيرًا مونولوج الأم عند بزوغ الفجر. إن السطر الافتتاحي للكتاب هو جزء من جملة تستمر حتى السطر الأخير غير المكتمل من الكتاب، ما يجعل العمل يأخذ شكل الاستدعاء الذاتي (أو ما يُدعى بالتكرارية أو الارتدادية). يربط العديد من علماء جويسان المشهورين –أمثال صمويل بيكيت ودونالد فيليب فيرين– هذه البُنية الدورية أو المتكررة بالنص الأساسي للفيلسوف جيامباتيستا فيكو تحت عنوان «لا شينزا نوفا – العلوم الجديدة»، وهو الكتاب الذي يناقشون من خلاله بُنية رواية جويس. بدأ جويس العمل على رواية جنازة فينيغان بعد فترة وجيزة من نشر روايته عوليس عام 1922. بحلول عام 1924، بدأت أعمال جويس الطليعية الجديدة بالظهور على شكل متسلسل في المجلتين الأدبيتين الباريسيتين «ذا ترانزالانتيك ريفيو» و«ترانزشن (إس آي سي)»، تحت عنوان «شذرات من عمل قيد التحضير» (بالإنجليزية: Fragments from work in progress). بَقيَ العنوان الحقيقي للعمل سرًا حتى نشر الكتاب بالكامل في 4 مايو 1939. كان رد الفعل الأولي على الرواية، في شكليها التسلسلي والنهائي، سلبيًا إلى حد كبير، بدءًا من حيرة النقاد في إعادة صياغة جذرية للغة الإنجليزية إلى غضبهم تجاه عدم خضوعها لأساليب هذا النوع الأدبي. منذ ذلك الحين، أصبح هذا العمل يحتل مكانة بارزة في الأدب الإنجليزي، على الرغم من تعدد آراء النقاد حوله. أشاد أنتوني بورجس بهذا العمل باعتباره «رؤية هزلية رائعة، إذ أنه من أحد الكتب القليلة في العالم التي يمكن أن تجعلنا نضحك بصوت عالٍ في كل صفحة تقريبًا». وصف العمل أيضًا الأكاديمي الأدبي الشهير هارولد بلوم بأنه تحفة أعمال جويس، وفي كتابه «ذا ويسترن كانون» عام 1994، كتب أنه «في حال عادت الميزة الجمالية مرة أخرى لتتوسط المرجعية الأدبية الغربية، فإن رواية يقظة فينيغان ستُحدث الفوضى لدينا مثلما الأمر عند قراءة أعمال كل من شكسبير ودانتي». وقد نشأ مصطلح الكوارك الشائع الآن -وهو جسيم دون الذري- من رواية جنازة فينيغان.
  • Finnegans Wake é o último romance de James Joyce, publicado em 1939, e um dos grandes marcos da literatura experimental por ser escrito em uma linguagem composta pela fusão de outras palavras, em inglês e outras línguas, buscando uma multiplicidade de significados. O livro foi escrito em Paris, demorando dezessete anos para ficar pronto. Foi publicado em 1939, sendo o trabalho final de Joyce. O livro inteiro foi escrito em uma linguagem bastante idiossincrática, que combina itens lexicais do inglês padrão com trocadilhos neologísticos multilíngues. Muitos críticos acreditam que a técnica foi uma tentativa de Joyce de recriar a experiência do sono e dos sonhos. Devido aos experimentos linguísticos da obra bem como ao apelo a diversas técnicas como fluxo de consciência, alusões literárias, associações de sonhos livres e abandono das convenções narrativas, Finnegans Wake permanece como um clássico pouco lido pelo público geral.
  • Finneganów tren (ang. Finnegans Wake) – ostatnie dzieło Jamesa Joyce’a. Joyce rozpoczął pracę nad nim w 1923 niedługo po wydaniu Ulissesa. Roboczy tytuł Finnegans Wake brzmiał Work in Progress. Ostateczny tytuł jest imitacją tytułu irlandzkiej ballady ulicznej Finnegan’s Wake. Pierwsze fragmenty Work in Progress zaczęły ukazywać się w 1924. Całość Finnegans Wake opublikowano po raz pierwszy w 1939.
  • Finnegans Wake James Joyce irlandar idazlearen komedia eleberri bat da. Estilo esperimentalean idatzia, ingelesez idatzitako fikziozko idazlan irakurgaitzenetako bat izatearen ospea du. Parisen hamazazpi urtetan zehar idatzia, 1939ean argitaratu zen, idazlearen heriotza baina bi urte aurretik.
  • Finnegans Wake ist das letzte Werk des irischen Autors James Joyce. Der Roman entstand in den Jahren 1923 bis 1939. Das Werk wurde lange Zeit von Joyce als „Work in Progress“ bezeichnet und in Teilen veröffentlicht. Die erste Gesamtausgabe erschien 1939 unter dem Titel Finnegans Wake im Verlag Faber & Faber in London.
  • 『フィネガンズ・ウェイク』(Finnegans Wake)は、ジェイムズ・ジョイスの最後の小説である。
  • «Поминки по Финнегану» (англ. Finnegans Wake) — экспериментальный «словотворческий, мифологический и комический» роман ирландского писателя-модерниста Джеймса Джойса,написанный в технике «потока сознания», над которым полуослепший автор работал в Париже в течение 16 лет (начал работу 10 марта 1923 года). Увидел свет при жизни автора в 1939 году и вызвал крайне неоднозначную реакцию в литературном сообществе. Опубликован русский перевод под заглавием «На помине Финнеганов», а также частичный перевод «Уэйк Финнеганов». Текст романа представляет собой макароническую цепочку бесконечных каламбуров и неологизмов с использованием многих языков, что делает его малодоступным для понимания. Сюжет и персонажи книги вызывают оживлённые споры литературоведов. Название отсылает к об алкоголике, воскрешённом спрыскиванием «водой жизни» — виски. Так задаётся характерный для текста мотив бесконечного возвращения (структура уробороса).
  • Finnegans Wake, publicada el 1939, és la darrera novel·la de James Joyce. Després de la publicació de l'Ulisses el 1922, Joyce va començar a treballar en el Wake. El 1924, es van començar a publicar lliuraments de l'obra en sèrie, primer amb el títol A New Unnamed Work ('nova obra sense títol') i després com a Work in Progress ('obra en curs'). El títol final, tanmateix, va quedar com un secret entre l'autor i la seva esposa, Nora Barnacle, fins poc abans de la publicació definitiva de la novel·la. Els disset anys de feina del Finnegans Wake van resultar força difícils per a l'autor irlandès. Va haver-se d'operar diverses vegades dels ulls, va perdre amics i mecenes de molts anys, i va patir problemes familiars (amb la vida dels seus fills).
Faceted Search & Find service v1.17_git55 as of Mar 01 2021


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:       RDF       ODATA       Microdata      About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3322 as of Mar 14 2022, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc25), Single-Server Edition (7 GB total memory)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software